Pohádková Šumava

Náš "šumavský absťák" se dostavil dřív než jsem čekala 😂. Nedá se svítit a v úterý rozjíždím akci a lá v pátek už spíme na Šumavě a povedlo se! Spousta mých ubytovacích tipů byla samozřejmě obsazena, ale nakonec se na nás usmálo štěstí a v Hotelu Annín pro nás našli poslední volný pokoj. Uuuf. Tak to bysme měli. Ještě sbalit kufr, asi 23 igelitek a batůžků, obstarat morčata, najít tipy kam o víkendu s dětmi a jedem! 
Z Prahy vyjíždíme kolem druhé hodiny a s vypětím všech sil a nervů přijíždíme na Šumavu do Annína po páté hodině. Ubytujeme se a jdeme si dát večeři do restaurace. K našemu velkému překvapení je zahrádka restaurace krytá, s výhledem do lesů a luk, ale co hlavně, děti mají vyžití přímo před vámi a tak řádí na skluzavce, ředitel v pískovišti, my na ně stále vidíme a dáváme si zaslouženou, vychlazenou Plzeň. To malé, ale dostačující hřiště posléze hodnotíme jako největší bonus hotelu 😅. 







Po večeři se jdeme rychle vybalit na pokoj, máme malý, ale útulný pokoj s přistýlkou a balkonkem a jdeme ješte rychle stihnout slíbený hotelový bazén. Slib je slib a tak děti hodinu řádí s novými kamarády, Beník skáče v kruhu jak blázen, div se neutopí...jenže naše dítě prostě stále nemá pud sebezáchovy 🙈.


Děti se dosyta vyřádí, usnou skoro v deset a my stíháme ještě chvilku posedět sami v restauraci a jen tak čučet do blba. Teda do černého lesa 😍. Druhý den nás hned dopoledne čeká prohlídka elektrárny Vydra a tu my si nemůžeme nechat ujít. Usoudili jsme totiž, že bysme se mohli i v rámci rodinného odpočinkového výletu trochu povzdělat a doplnit vědomosti. Po snídani tedy vyrážíme na okružní jízdu Šumavou, protože co čert nechtěl, spousta silnic se opravuje, termíny nestíhají a po Šumavě je asi milion uzavírek. Běžně by nám ta cesta trvala asi 15 min. Teď jsme bloudili a jeli déle než hodinu...holt i google neví vše a uzavírky jaksi zapomněli do navigace "nahlásit" 😔. S malým zpožděním tedy přijíždíme k elektrárně Vydra, kde už se nás ujme moc milý sympatický pán, rodilý Šumavák a vykládá o historii elektrárny Vydra i její malé kolegyni Čeňkově Pile tak zaujatě, že i naše děti vydrží 1,5 hod naučnou přednášku a nám spadla brada. Byly tam jediné děti a přesto to dali. 



Expozice Vydry mi přišla naprosto boží! Namakaná, interaktivní, plná různých tlačítek a spouštěčů - něco pro naše děti #díkybohuzaně 😂😂😂. 


Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací, mmj. to, že elektrárna Vydra vyrobí ročně elektřinu za 75 mil. Kč 😮. 


Po výkladu a shlédnutí pár krátkých dobových videí jsme se procházkou přesunuli do elektrárny Čeňkova Pila. Ta funguje v podstatě v původní podobě již 107 let a je také proto vedena jako památkový chráněný objekt. To místo má neskutečné fluidum, na břehu soutoku Vydry a Křemelné stojí malý "baráček", do kterého je dřev.vantroky vháněna voda, která spadá 10m vysokou věží přímo do Francisovy turbíny, která je hřídelí spojená s původním generátorem.

Tady naše zážitková exkurze končí, my se loučíme s moc milým pánem a odpočíváme u soutoku řek. Před pár lety se tam čvachtala Emily v jejich ncelých dvou letech, teď bude mít za chvilinku šest...achjo.


A jelikož nám vyhládlo, loudavým krokem se dostaneme do Kafírny, malé rodinné kavárničky, kde se zasekneme na hodinku 😂. Jedna káva, druhá, domací kokosky, jedna rakvička, druhá, třetí... trampolína pro děti a domácí točená zmrzka... no prostě nutná zastávka na cestě z Čeňkovy pily. 



Po řádném odpočinku zavelíme k odchodu, protože jsme zapomněli na strašně důležitou věc - musíme se vrátit do Infocentra Čeňkova Pila a poprosit pána o razítko. My hlavy dubové! Rozhodli jsme se totiž zúčastnit se soutěže Léto s ČEZ a navštívit během léta aspoň 6 vodních elektráren, získat razítka či kódy a soutěžit pak o balíček cen pro děti. Snažíme se děti vzdělávat hravou formou, učit je zážitkem/prožitkem a zrovna soutěž s ČEZ nám pomáhá toto ne zrovna jednoduché téma získávání energie lépe pochopit...

Uff, pána jsme zastihli, řádně vypsali kód a už se vydáváme na cestu. Naše děti v první zatáčce usínají a my vtipkujeme, že se stejně jako loni i předloni vydáváme na tour de Šumave a objiždíme poslední kotěhůlky, jen ať se děti vyspí... s klidným svědomím můžu říct, že autem máme Šumavu projeotu skrz naskrz. A ještě jednou tam i zpět 😂😂😂. Co čert nechtěl, cesta nás zavedla až do Úbislavi, kam prostě musíme zavítat do Divokého bistra, které už zahájilo sezonu. Jupíííí. Máme štěstí, volný stůl najdeme a náš pozdní oběd servírovaný rodilým francouzem, v totálně oldschoolovým kempu, máme na stole cobydup.


Na cestě zpět obět bloudíme, někteří už si zanadávají a k večeru konečně přijíždíme k hotelu. Cestou míjíme odpobočku na kostel Mouřenec. Říkám si, sjedeme tam, Marcelka z instagramu mi to doporučila, stojí za návštěvu. Serpentýnama dojedeme k náádhernému kostelíku Mouřenec, který má s přilehlým hřbitovem takovou atmosféru, že se zde natáčela mmj.i pohádka Anděl Páně. V podvečer jsme tam byli sami, slunce zapadalo, kostnice u kostela byla plná kostí, doslova... až se ředitel bál, bojím domů domů...jako páni, má to tam ducha, fakt jo!

V neděli máme rezervaci v Hospůdce u Štěpána, kam se vracíme každý rok, již několik let. A pokaždé je to tam jiné, lepší, krásnější, vydělané peníze prostě investují zpět a je to fakt znát. Velká zahrada plná ovoce a zeleniny, bosostezka, králíčci, odpočívací lehátka, za zády krávy... a luxusní jídlo. Opět nás nezklamali a my rozhodně přijedeme zas 😍.






Bohužel se musíme brzo vydat na cestu, resp. na okružní cestu Šumavou, protože Beník je z vedra tak ko, že musí jít okamžitě spát...usínají obě děti a my opět hodinu kroužíme po Šumavě 😂😂😂. Přemýšlím, co ještě rychle stihnout, stezka za vlky v Srní je tak na hodinu lesem a my zapomněli kočárek, to Beník nedá, projíždíme Prášily, kde jsme chtěli do Archeoparku - ten je bohužel zavřený, protože ho nějakej pyroman zapálil:(.  V Kašperkách projíždíme kolem milovaného Nebespána, n akafe si musím nechat zajít chuť, jsme přece spací vůz... Na Kašperku už jsme byli, ale zase, je to docela slušná tůra (pro děti) a to Ben ještě nedá. 
Cestou z Prášil projíždíme kolem lanového parku Offpark, jo to bude ono! Ráno o tom Emily básnila, že až bude velká, jednou to chce zkusit. Tak proč ne teď, měsíc do 6.narozenin ❤. Park na mě působil úplně nově, rozkládá se u krásného potoka a některé "atrakce" jsou až 15m vysoko. Tam by mě nikdo nedostal! Lehčí verze pro malé děti je tak poloviční, označená žlutou barvou. Emilka nadšená, ze začátku trochu bojuje, ale pak už na to přijde a pere se s tím statečně. Až tak, že si celý okruh dá 2x...








Beník si spokojeně hrál na břehu s kamínky, Emilka překonávala své limity, doslova 😂 a tahle pohádka skončila při 3.pokusu o další kolečko...protože se stalo co - pavouk si dovolil slanit se na její karabinu a to naše dítě chytlo 3 m vysoko ve vzduchu takovy rapšus, ona milovnice pavouků..., že jim musel švarný pan instruktor sundat dolů...no a tím nám skončil další úžasný víkend na Šumavě, my nepotřebovat kolem sebe lidi, už tam dávno žijeme. Šumava je prostě pohádkový ráj❤❤❤.

























Žádné komentáře

Okomentovat