Když jsem před pár měsíci dostala příležitost otestovat novinku na našem trhu, doplněk stravy pro zdravější vlasy i nehty, Biotin Strong , neváhala jsem ani chvilku. Teď s odstupem času můžu říct, že to byla skvělá volba a já jsem s výsledky maximálně spokojená.  Biotin Strong na náš trh dováží finská farmaceutická společnost Vitabalans , která vznikla již v roce 1980. Moc dobře si pamatuji z dětství chvilky, kdy naše máma, samoživitelka 3 holek si kolikrát povzdechla, no jo finské vitamíny a doplňky stravy, na ty nic nemá, to je a vždy bude zárukou kvality. A já naprosto souhlasím, Biotin předčil má očekávání a je to v podstatě jediný doplněk stravy, který dnes jím pravidelně a snažím se opravdu nezapomínat.  Je to jednoduché, stačí totiž 1 tableta denně, která obsahuje biotin (5 mg), zinek (15 mg) a aminokyselinu methionin (40 mg) a naopak vůbec neobsahuje sacharoźu, laktózu ani lepek. Naprosto čistý doplněk stravy, vyvinut opravdu jen pro podporu vitality vlasů ...
Tento článek píšu spontánně a neplánovaně. Ráda bych vám totiž přiblížila tvorbu jedné z našich nejšikovnějších českých ilustrátorek vůbec. Andreu Tachezy určitě představovat nemusím, ale pojďte si přečíst jak moc ji máme rádi my a co vše z její krásné tvorby už máme doma v knihovně ❤. My Andreu totiž upřímně milujeme ❤❤❤. Zpátky v čase - jaro 2015 a ve Ville Pellé se koná historicky první Dětský festival mini, já jsem v 4.měs. těhotenství s Benem, na celých 5 dnů konání festivalu se mi udělá zázračně dobře a já to vše zvládnu i s téměř hodinovým dojížděním :). Že se pak vše vrátí do starých kolejí a je mi špatně až do konce těhotenství, je jiná pohádka... no a co vesmír nezařídil? Hned u vedlejšího stánku nakladatelství Běžíliška prodává knihy a své ručně šité výtvory Andrea. TA ANDREA, od které jsme měli už tehdy pár knih pro Emilku a já ji neskrývaně obdivovala. Za její ultrajemné ilustrace, skromnou povahu a přátelský a milý přístup. Žádný nafrněný obličej, ne to není An...
Na tento rok máme opět dost, ehm skromných😂, cestovatelských plánů a tak jsme si v únoru splnili další nemalý cíl - zvládnout s dětmi autem cestu do Rakouska a podívat se do Alp. My, rodina jednoho lyžaře, odrostlého batolete, začínající malé lyžařky a mě, "lyžařky", která stála na lyžích naposledy přesně 20 let zpět a zařekla se, že už nikdy více!  Pojeďme do těch Alp, už konečně, zaznělo obligátně jako už 100x před tím...zbláznil ses? Co tam budeme dělat, co tam budu já dělat? Já takové dřevo, poleno, antisportovec, copak já můžu stoupnout na lyže a nezabít se, případně někoho v okruhu 30 m? No, tak jsem napsala mojí milé sestřence Martině, která v Rakousku žije už několik let a poslední 4 roky učí každou zimu v lyžařské škole v městečku Saalbach. Marťo, vezmeš si mě a Emi na svědomí? Jasně Vendy, dojeďte. Ten večer jsme našli ubytování a za měsíc už frčeli. Děti zdravé, auto napakované k prasknutí, morčata zajištěna, můžeme vyrazit - jupí. A tak se 13.února po oběd...