Šumavské tipy na výlety nejen s malými dětmi

Zrecyklovala jsem pro vás starý článek o naší oblíbené Šumavě, tipy na výlety, ubytování, vyžití a dobré jídlo se budou jistě před létem hodit:).
Že je Šumava naše srdeční záležitost již víte. A že se vracíme každý rok taky:). Ovšem než děti trochu vyrostou a budeme moct zdolávat i šumavské hvozdy, je nutné dovolenou přizpůsobit. A to doslova. Celou jim. Víme kdo tu řídí náš život po jejich narození :). Ale Šumava nezklamala ani v tomto směru a nabídla nám spoustu míst, kam vyrazit i s malými dětmi - tehdá s 10 měs.nechodícím Benem a 4 letou velmi živě chodící :) Emily. Vezmu vás letem světem šumavské přírody a třeba se vám naše tipy budou hodit.
První zastavení bude v kouzelném městě s úžasnou historií a duchem - Kašperských horách. Tam se vracíme každou dovolenou, městečko na nás totiž tak zapůsobilo a má prostě ducha, že se nám tam vrací tak nějak samo:). Krásnou procházkou z Kašperek dojdete až na samotný hrad Kašperk, kterou jsme hravě zvládli i s kočárkem Bugaboo (tedy s kočárkem městským). Hrad se tyčí majestátně uprostřed hlubokých lesů a člověk si tu hmatatelnou minulost představuje ať chce nebo ne… ten hrad má úplné historické fluidum. Až vám po tůře vyhládne, doporučuji návštěvu restaurace a hotelu Nebespán přímo na náměstí, kde vaří mix francouzské a šumavské kuchyně:) a nás osobně nikdy nezklamali. Hlavně jejich domácí zákusky a dezerty a k tomu výtečná káva rozhodně stojí aspoň za krátkou návštěvu:). Děti jsou zde více než vítány, na toaletě jsou dětská prkýnka i přebalovací pult a pro ubytované je k dispozici úžasná, velká, oplocená zahrada plná vyžití pro děti a relax.lehátek pro rodiče :). Vyzkoušeli jsme na vlastní kůži:). V Kašperkách dále doporučuji návštěvu místního pivovaru, který je jen kousek od Nebespána a hlavně nákup místního piva Cikánka, na dlouhé večery. Bezdětné večery:). Co rozhodně nesmíte s dětmi minout je Muzeum hraček, které je opět přímo na náměstí, jen cca 100 m od Nebespána. Na půdě naleznete krááásnou výstavu hraček ze všech možných dob, trošku mi chyběly nějaké časové informace, z jaké aspoň přibližné doby hračky jsou… ale je to zážitek i tak. U pokladny si pak držte peněženky, děti potřebuji samozřejmě půlku krámu, no neodolaly jsme a koupily si pár dřevěných hraček od české firmy Detoa. Jen pozor, místo rozhodně není bezbariérové a kočárky je nutné nechat pod schody a pak vyjít až na půdu. Vystava je malá v jedné místnosti, ale o to bohatší, exponátů je tolik, že člověk neví kam se dívat dříve:).







Další den jsme se vydali na tůru, aneb i ta tůra se dá zvládnout s malými (našemi) dětmi :) jen musí být hodně dobře promyšlená a nejlíp hodně Cikánky z pivovaru sebou :-D. Chtěli jsme vidět Černé nebo Čertovo jezero - ikony Šumavy - a po krátkém rozmýšlení bylo jasné, že budeme rádi, když zvládneme to Černé, neboť na to čertovské je to sice jen o pár km dál, ale min.jeden z nich je do urputného kopce plného kamení - s miminkem v kočárku nerealizovatelné. Procházka k Černému je asi 3,5 km dlouhá, po asfaltové cestě lesem, vhodné pro kočárky, vozíčkáře a nadšené cyklisty. Jezero je to krásné, tyrkysově zelené, uprostřed lesů a skal. Romantiku tak trošku ničí žlutý Algida stánek se zmrzkou a lehce nerudný pán, který z 60 vystavených zmrzek má pouze 3 a všem to dává velmi barvitě najevo, hlavně jak ho jeho práce „baví“ :-D. Cesta zpět k autu byla hotovým peklem, zkouškou pro rodiče a jejich nervy. O jak jsme se těšili na točenou plzeň na našem penzionu. Nejlíp tak do ní přimíchat lexaurin. Nebo dva. Píšu si na příště. Na zpáteční cestě obě děti v autě usly. Ne asi. Spala bych taky po těch číslech co předvedli, resp.hlavně starší ségra… no nic, vyjeli jsme tedy autem po šumavských vesnicích. Pokochat se. Na Šumavě totiž i ty krávy pasoucí se všude kolem působí totálně vyklidněným dojmem. V příštím životě chci být šumavskou krávou :). Cesta nás dovedla až do Srní, vesničky, která je proslavená nejen romány spisovatele Karla Klostermanna, vlčí stezkou, o té později, ale hlavně Slunečnou kavárnou Blanky Milfaitové, která umí uvařit nejlepší marmošku na světě. A tož vyskočila jsem rychle z auta pro dvě kávy, dva dorty sebou a taky jednu marmošku. Ty už nikde jinde po světě nekoupíte, jak tomu bylo ještě nedávno….teď už pouze u Blanky v Srní, jen pozor kavárna má otevřeno pouze čtvrtek-neděle. Ano vystojíte si dlouhou frontu, ano ceny jsou jak v Praze, ale za návštěvu to myslím stojí :).



Třetí den naší dovolené jsme se rozhodli vyrazit za hranice,  takže volba padla na trošku delší výlet autem do Bavor. Tam se kousek za hranicemi, v Ludwigsthalu,  nachází Dům divočiny, aneb „Haus zur Wildnis“.
Z parkoviště se krásnou 2,5 km procházkou lesy, kde můžete pozorovat pratury, koně Převalského, kdo bude mít štěstí i vlky a rysy, cestou se zastavíte v jeskyni z doby kamenné, dostanete až k samotnému Domu divočiny. U něj se nachází i restaurace, pozor, nečekejte k milému překvapení žádné bratwursty, ale poctivou domácí kuchyni, ovšem za vyšší ceny… Samotný Dům divočiny pak nabízí spoustu interaktivních prvků ze světa šumavských zvířat a lesů, hodně informací o kůrovci, je zde 3d kino a relax zona se sluchátky a lehátky, parádní herna pro děti s dřev.prvky a stromy…Nás ovšem nejvíce zaujala imitace podzemí a jeskyně a zvířat v nich žijících. To bylo zase něco jiného, co jsme dosud nikde neviděli, děti si zalezou do obýváku pana krtka či žížaly?:) Muže zaujaly horniny a do detailu pod mikroskopy nasvícené jedn.rudy, které je možné těžit. Pod nohama se vine velká nadživotní žížala… prostě zážitek:).
V Domě divočiny je i obchod se suvenýry, který mě velmi mile překvapil, k dostání je tam spousta krásných her, knih, zvířat, ovšem samozřejmě v němčině. V češtině měli pár kousků, my zakoupili super Pexetrio-Znáš šumavské savce? (je jich celkem 5 druhů).

A důležité info na závěr, vstup je zdarma a všude jsou informace i v češtině:).




Další den dovolené jsme strávili relativně poklidně a zajeli do nedaleké Sušice nakoupit špekoně na večerní grilovačku. Město působí, že se zde snad 20let zastavil čas. Galanterie, partiovky a domácí potřeby jaké známe z dětství:). Na zpáteční cestě jsme si zajeli do vesnice Žihobce, chtěla jsem s Emily projít netopýří stezku v zámeckém parku, ale obě děti usnuly v autě, tak jsem ji aspoň na rychlo proletěla já.
V krásném zámeckém parku naleznete nenáročnou stezku pro děti, kde se na 5 inf.tabulích dozvíte o životě netopýrů. V zámku a parku totiž sídlí letní kolonie evropsky chráněných 13 druhů netopýrů, vč. Vrápence malého. Vedle zámku je pak hřiště pro děti, překvapením bylo, že v zámku teď sídlí základní škola:). Jo a nesmím zapomenout na parádní obří broukoviště pro spešl brouky, kteří žijí v odumřelých stromech. Vzniklo z pokácených stromů při revitalizaci parku roku 2014.


Tvrdím, že kdo zavítá na Šumavu, prostě nemůže vynechat gastrozážitek, návštěvu Hospůdky U Štěpána. My se vrátili již potřetí a to co pan majitel Štěpán za těch pár let dokázal, je neuvěřitelné. Z každého kousku toho místa tam jde cítit,  že vše dělají s láskou a pokorou. Při poslední návštěvě byl přímo před restaurací KEMP. Vylezeš v žabkách ze stanu a jdeš si na šumavského hambáče ke Štěpkovi:). Hambáč, který stojí více, než v Praze. Ovšem nutno podotknout, že ceny odpovídají kvalitě a servisu a člověku se dopřeje opravdu gastrozážitek, na který jen tak nezapomene. Dnes je místo kempu nádherná zahrada, plná zeleniny, ovoce, bylinek, malý sad se stromky, mezi nimi lehátka k odpočinku. Prostě šumavská idylka. Jo a taky jsou tam králici a bosostezka! Samozřejmostí jsou dřevěné prolízačky pro děti, skluzavka, uvnitř restaurace je na wc pro invalidy i kojící křeslo a přebalovací pult:). Ale pozor, rezervace je nutná, my při ní uvedli, že chceme sedět venku na zahrádce, kvůli dětem a vše klaplo na 1.

A odpoledne již patřilo dalšímu výletu – Pohádková chalupa Mlázovy, do které jsme to měli od Štěpána jen asi 15 min. autem, takže na pohodu.

V asi 3 místnostech a na půdě tu najdete spoooustu pohádk.postaviček, domečků, celých vesniček, rodinu vodníka a čertů…je tam toho hafo, upřímně, některé již velmi ohlodal zub času, ale děti to tak nevnímají a užijí si to. K velkému překvapení nás čekala rozlehlá zahrada s poníky a 3 kozama a spousta dalšího dřevěného vyžití a her. Čertovská škola, Věštírna, Skřítkoviště ,spousta domečků pro skřítky, hmyzí hotel. Taky nesmím zapomenout na tvořivou dílnu ve stodole, kde si můžete vytvořit mýdla, svíčky, pokreslit zvířátka ze sádry a dřeva atd. Emily malovala dřevěného Rexe :).



Další náš výlet se nesl v duchu - poznáš bobky od veverky? Někteří by nejraději na trampolíně i nocovali, jiní by se nejraději nehnuli ze stínu zahrádky restaurace a s plzní v ruce:))). Teplota stoupá, poslední dny naší dovolené  mají přijít tropy a zároveň velké bouřky. Volba padla na další zážitkovou stezku, tentokrát přímo v Kašperkách.
Stezka lesních her v Kašperských horách se skládá ze 2 částí, jedna je o lese, druhá o zvířatech žijících na Šumavě. Vše je krásně zpracované ze dřeva, vyřezávané reliéfy, úkoly, hádanky, puzzlata, dozvíte se jak to zvíře žije, co jí a jakou má stopu, vyzkoušíte si poznat, jak které zvíře ohlodává šišku nebo jaké má bobky :). Stezka je tak na hodku, naše dítě mělo za 20 minut hotovo. Ta se fakt povedla a my se sem určitě někdy ještě vrátíme:).
A když návštěva Kašperek, tak je nutností opět Nebespán a Muzeum hraček – vše proběhlo tento týden již podruhé :-D.



Předposlední den naší dovolené stoupá teplota nejen v týmu, je nutné se jet někam zvlažit a to velmi rychle. Paní majitelka penzionu radí vyzkoušet koupaliště Kolínec, jen asi 8 km od Braníčkova. A tip to byl super. Koupaliště je jen 2 roky staré, vstupné krásných 30 Kč (pozor, také vstup na vlastní nebezpečí, chybí plavčík:). Dostatek stínu, prolízačky pro děti, malý bufet, ale co bylo nejvíc, 2 bazény pro děti (+1 velký). Ten menší měl max 40 cm a hlavně postupný sešup, což bylo s trochou představivosti jak na pláži:).
Stejně jsou ty vesnické koupaliště nejlepší!:)
Tři hodiny utekly jak voda, více jsme v té vyhni nedali, kam vyrazíme dál. V další vesnici Hrádek je zámeček Hrádek a tam prý výborná restaurace. Fičíme tam. Byli jsme velmi mile překvapeni, na zahrádce restaurace uvnitř zámku bylo krásně chladno, byly zde velké plastové šachy, plastový zámek a dřevěný obří povoz s koňmi. Uvnitř restaurace pak malý koutek, nechybí přebalovací pult. Jídlo bylo výborné, co víc si přát. Cestou k autu zahlédnu plakát, že v Zámecké galerii se koná výstava hraček a interaktivní herna. Jupí, vletíme ještě tam na chvíli… no chvíli, kdybych věděla co nás čeká, vyčlením této návštěvě celý den! Celé 3 patra (bezbariérové!) jsou věnovány dětem, kdy si děti můžou zahrát na zámecké paní, na krále, vojáky, holky obléct šaty, nazdobit se v zámecké komnatě, kluci zase rytířské helmy a vojenské kacafraky, je zde velký dřevěný zámek s vybavením pro holky a vojenský hrad pro kluky… no prostě jsme byli v úžasu. Měli jsme celý dům pro sebe, o to to bylo lepší. V poslední patře pak probíhá Dětská naučná herna Františka Pravdy, kde si můžete zahrát na na kupecký krám a vyzkoušet praktické ukázky přírodopisu, zeměpisu, mineralogie apod. A pokud by to starší děti nebralo, můžou čas strávit na Adventure golfovém hřišti, které je ve vnitrobloku galerie:).
Současně zde probíhá Výstava panenek a medvídků, která je zapůjčena z Klubu Panenky ČR.


Jelikož jsme dovolenou chtěli strávit maximálně aktivně a vidět toho co nejvíce, naplánovali jsme ještě malý výlet i při odjezdu směr Praha. A to Vlčí stezku :). Ten den se tam ještě koná setkání s vlky a možnost si i pohladit opravdického ochočeného vlka, není co řešit, jedeme.
Vlčí stezka je součástí Návštěvnického centra Srní. Je to krásně vybudovaná základna pro vlčí nadšence, na velkých inf.tabulích se dozvíte o životě vlků, životě ve smečce, na interaktivní kameře můžete pozorovat vlky přímo ve výběhu, poslechnout si vlčí vytí apod. Za centrem je hřiště pro děti a začátek samotné stezky. My si ještě počkali na 2 vlky, které bylo možno si pohladit, co, podrbat doslova:).. Před každého se vyvalili a lá drbej mě a nepřestávej :).
Pak jsme již vyrazili na 2,5 km dlouhou stezku lesem, cestou míjíte naučné tabule o zvířatech Šumavy a na konci samotné stezky je cca 400 m dlouhá dřevěná vysutá lávka, která prochází přímo výběhem vlků. My jsme měli štěstí a v jednu chvíli byl vlk přímo pod námi, takže asi 2m od nás.. na samém konci lávky bylo nejvíce lidí a nás čekalo překvapení. 4 malá vlčátka si hrála v kamenitém svahu, jen kousek od doupěte. Kousali se a vyvaděli, prostě jak malí jardové :).  Celý výběh vlků celkově se mi moc líbil, neupravená syrová šumavská příroda, všude borůvčí a odstíny zelené….krása!:)
Tak co, už jsem vás nalákala na poctivou šumavskou dovolenou? :))))



Žádné komentáře

Okomentovat